Školní řád ZŠ, ŠVP

Školní řád ke stažení (aktualizováno k 29.11.2022)

Řád distanční výuky ke stažení

Školní vzdělávací program ke stažení

KLASIFIKAČNÍ ŘÁD

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Čl. 1  Pravidla hodnocení

Základní podmínkou hodnocení žáka v daném předmětu a v řádném termínu je 75% aktivní fyzická účast žáka na vyučování daného předmětu  nebo dostatek podkladů pro klasifikaci za klasifikační období.

V předmětech TV, VV a ostatních výchovných předmětech je nutná aktivní účast v hodině!

Při nesplnění výše uvedených podmínek budou klasifikovány znalosti a dovednosti žáka v daném předmětu až po dodatečných zkouškách dle platné školské legislativy.

Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu a obsahují zejména:

• zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou
• zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
• stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií
• zásady pro používání slovního hodnocení, včetně předem stanovených kritérií
• způsob získávání podkladů pro hodnocení
• podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách
• způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen „učitel“) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

• předměty s převahou teoretického zaměření
• předměty s převahou výchovného zaměření
• předměty s převahou praktických činností

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

Čl. 2  Stupně hodnocení a klasifikace

Hodnocení průběhů a výsledků vzdělávání a chování žáků je:

• jednoznačné
• srozumitelné
• srovnatelné s předem stanovenými kritérii
• věcné
• všestranné

Základní kritéria pro hodnocení prospěchu:

• 1 – výborný
• 2 – chvalitebný
• 3 – dobrý
• 4 – dostatečný
• 5 – nedostatečný

Pro doplnění klasifikace mohou učitelé použít i tyto znaky:

• jednička „podtržená“ nebo s „hvězdičkou“ – výrazně úspěšně zvládnuté učivo nebo úkol
• známka s mínusem – označuje upozornění, že učitel hodnotí žáka mírně hůře než vystihuje stupeň hodnocení
• známka s plusem – označuje upozornění, že učitel hodnotí žáka mírně lépe, než vystihuje stupeň hodnocení

Při hodnocení žáka se na vysvědčení na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení.

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

• prospěl(a) s vyznamenáním
• prospěl(a)
• neprospěl(a)
• nehodnocen

Žák je hodnocen stupněm:

• prospěl(a) s vyznamenáním
  není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2-chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré
• prospěl(a)
  není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný
• neprospěl(a)
  je-li v některém z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný
• nehodnocen                                                                                                                   není-li možno žáka hodnotit z některého z povinných předmětů na konci 1. pololetí

Čl. 3   Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

• soustavným diagnostickým pozorováním žáka
• soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
• druhy zkoušek (písemné – tzv. desetiminutovky nebo testy, ústní, grafické, praktické, pohybové)
• kontrolními písemnými pracemi
• slohovými pracemi
• analýzou výsledků činnosti žáka
• konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko – psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami
• rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných prací (desetiminutovek a testů) a pohybových zkoušek oznámí vyučující žákům do 7 dnů. Výsledky hodnocení písemných kontrolních prací a praktických činností, včetně grafických zkoušek oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů, včetně předložení opravené práce, která se zpět vrací učiteli. Výsledky slohových prací oznámí do měsíce, včetně předložení opravené práce, která se zpět vrací učiteli.

Kontrolní písemné práce, slohové práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

Termín kontrolní a slohové práce oznámí učitel předem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

Učitel je povinen vést evidenci o klasifikaci žáka.

Čl. 4    Klasifikace žáka

• Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
• Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
• Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
• Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
• Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídě.
• Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě.
• Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší TU číslicí výsledky celkové klasifikace do KL a připraví s vyučujícími příslušných předmětů návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

Čl. 5    Slovní hodnocení

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.

Slovní hodnocení je založeno na individuální vztahové normě. Je pozitivně laděné a má vyzdvihovat to, co se žákovi povedlo.

Slovní hodnocení zahrnuje a obsahuje:

• posouzení výsledků vzdělávání žáka
• ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon
• alespoň částečnou pozitivní motivaci
• naznačení dalšího rozvoje žáka
• zdůvodnění hodnocení
• doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat
• důraz na funkci informační
• hodnocení žáka na základě individuální vztahové normy (srovnávání s předchozím výkonem).

Slovní hodnocení obsahuje tyto výrazy, které slouží k zpřesnění stupně prospěchu:

1 – výborný                                 žák(yně) učivo zvládá

2 – chvalitebný                           žák(yně) učivo zvládá s menšími chybami

3 – dobrý                                    žák(yně) učivo zvládá s výraznějšími nedostatky

4 – dostatečný                           žák(yně) učivo zvládá s velkými obtížemi

5 – nedostatečný                        žák(yně) učivo nezvládá“

Pololetní a výroční slovní hodnocení je psané formou vysvědčení jako dopis žákovi, dopis rodičům, nebo jako neosobní popis žákovy práce, jeho možností, schopností a cest k jejich rozvoji.

Čl. 6    Sebehodnocení žáka

Žák je systematicky veden k využívání a potřebě sebehodnocení tak, aby zvládl:

• objektivně posoudit své znalosti a schopnosti
• srovnávat názory, formulovat své myšlenky
• přijmout názory druhých
• naslouchat a vnímat
• uvědomovat si klady a zápory
• komunikovat
• obhajovat vlastní názor
• monitorovat a regulovat své učení
• hodnotit své výkony, kvalitu své práce a schopnost učit se
• stanovit si reálné cíle
• plánovat metody, jak dosáhnout stanovených cílů.

Sebehodnocení umožňuje všem žákům zažít pocit úspěchu.

Význam sebehodnocení pro žáky
Sebehodnocení umožňuje žákům:

• poznat své slabé a silné stránky, potřeby a rozvoj
• hodnotit svůj postup učení a jeho výsledky
• plánovat proces učení (cíle, metody, výsledky)
• aktivně se účastnit procesu hodnocení
• rozvíjet pozitivní sebehodnocení a sebepojetí
• být odpovědný za své výsledky v učení
• rozvíjet dovednosti, které jsou užitečné pro život.

Význam pro rodiče
Sebehodnocení žáka umožňuje:

• vhled do žákova učení
• komunikovat o učení s žákem
• spolupracovat s žákem na dosažení cíle.

Význam pro učitele
Sebehodnocení žáka umožňuje:

• plánovat výuku tak, aby odpovídala individuálním potřebám žáků
• komunikovat s rodiči a žáky
• nastavit realistické cíle
• analyzovat a zkvalitňovat výuku.

Čl. 7     Celkové hodnocení žáka

Celkový prospěch hodnocení zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.

• Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby za první pololetí bylo hodnocení provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
• Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
• Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem.
• V případě žádosti o přezkoumání hodnocení chování žáka nebo hodnocení předmětu s převahou výchovného zaměření posoudí ředitel školy (nebo krajský úřad) dodržení pravidel pro hodnocení dle § 30, odst. 2 zákona č. 561/2004 v platném znění.
• Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou opakoval ročník; tomuto žákovi může ředitel na žádost zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
• Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
• Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. V závažných případech může ředitel školy stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku.

Čl. 8    Informace o prospěchu a chování žáka

Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka:

• učitel jednotlivých předmětů dle pokynů ředitele školy (třídní schůzky, konzultační dny..)
• třídní učitel, nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.

Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období.

Čl. 9    Klasifikace chování

• Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
• Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období.
• Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným předchozím opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
• Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a školních akcích.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré)

• Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení řádu školy. Má dobrý vztah ke všem spolužákům i dospělým osobám ve škole a přispívá k utváření dobrých pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování.

Stupeň 2  (uspokojivé)

• Chování žáka není v souladu s pravidly chování a s ustanoveními řádu školy. Dopustí se hrubého přestupku, nebo se opakovaně dopouští závažných přestupků. Počet jeho neomluvených hodin za hodnocené období je v rozmezí 5 – 10 včetně, slovy pět až deset.

Stupeň 3  (neuspokojivé)

• Žák se dopustí velmi závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo řádu školy nebo opakovaně hrubým způsobem porušuje řád školy. Počet neomluvených hodin za hodnocené období dosáhne hranice 11, slovy jedenáct a více.

Čl. 10    Výchovná opatření

• Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.
• Ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za mimořádně úspěšnou práci.
• Třídní učitel může žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci ve škole, ve sportu apod.
• Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky TU neprodleně oznámí řediteli školy.
• Ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit důtku ředitele školy.
• Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření prokazatelným způsobem zástupci žáka.
• Třídní učitel zaznamenává udělení výchovného opatření do katalogového listu žáka.
• Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

Čl. 11    Kritéria pro udělování výchovných opatření

Pochvala třídního učitele :
uděluje průběžně třídní učitel za výborné výsledky v práci žáka
– např.:

• za účast ve školním kole sportovních a předmětových soutěží
• za aktivní přístup k plnění školních povinností
• za vylepšování třídního a školního prostředí
• za jednorázovou pomoc při organizaci školních akcí (soutěže, výlety, exkurze).

Pochvala ředitele školy :
uděluje průběžně ředitel školy za výtečné výsledky v práci žáka

• – např.
• za výtečné výsledky v okresních a krajských kolech sportovních a předmětových soutěží a olympiád
• za samostatnou celoroční práci ve prospěch dobrého jména školy, za příspěvky na internetové stránky
• za zvlášť významné činy ve prospěch obce ( ekologické aktivity, protidrogová prevence, individuální sportovní úspěchy v celostátním měřítku).

Napomenutí třídního učitele : 

uděluje třídní učitel za drobné přestupky a opomenutí
– např.:

• za neslušné chování vůči spolužákům a zaměstnancům školy
• za neoprávněný pobyt ve škole mimo vyučování
• za pozdní neodůvodněný příchod na vyučování.

Důtka třídního učitele : 

uděluje průběžně třídní učitel za opakované přestupky a opomenutí

– např.:

• za opakované neodůvodněné pozdní příchody na vyučování
• za nevhodné chování, které by mohlo v konečném důsledku ohrozit vlastní zdraví žáka nebo jeho spolužáků či poškodit vybavení a majetek školy
• za záměrné nevhodné chování vůči spolužákům, zaměstnancům školy i ostatním dospělým osobám ve škole, které odporuje zásadám slušného chování
• za 1, slovy jednu zameškanou a řádně neomluvenou hodinu.

Důtka ředitele školy

uděluje ředitel školy

– např.:

• za nevhodné chování , které vedlo v konečném důsledku k ohrožení či poškození zdraví samotného žáka
• za vědomé a záměrné poškození školního majetku
• za slovní ústní či písemné urážky spolužáků či pracovníků školy
• za záměrné lhaní při projednávání přestupků
• za neuposlechnutí pokynů učitele při školních akcích, při nichž je třeba dbát na zvýšenou opatrnost a ochranu zdraví ( TV, plavecký výcvik, výlet, exkurze, LVK, kulturní akce mimo budovu školy, přesun po komunikacích atp.)
• za 2 – 4, slovy dvě až čtyři zameškané a řádně neomluvené hodiny.

Tato pravidla mohou být změněna pouze usnesením řádné pedagogické rady na návrh jednotlivých pedagogických pracovníků školy.

Čl. 12    Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
Při průběžné klasifikaci teoretických poznatků a praktických činností, které jsou součástí předmětů uvedených v odst. 1, postupuje učitel podle čl. 3, 4 a 5.
Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech uvedených v odst.1 se v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí:

• ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů
• kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti
• schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
• kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim
• přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu
• kvalita výsledků činností
• osvojení účinných metod samostatného studia
• vztah žáka k vyučovacímu předmětu a dané problematice.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

• Stupeň 1 (výborný)
  Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný.
• Stupeň 2 (chvalitebný)
  Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
• Stupeň 3 (dobrý)
  Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
• Stupeň 4 (dostatečný)
  Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
• Stupeň 5 (nedostatečný)
  Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

Čl. 13    Klasifikace ve vyučovaných předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají na základní škole předměty výtvarná výchova, tělesná výchova, občanská výchova, hudební výchova.
Při průběžné klasifikaci praktických činností a teoretických poznatků, které jsou součástí předmětů uvedených v odst. 1, postupuje učitel podle čl. 3, 4 a 5.
Při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu se hodnotí:

• stupeň tvořivosti a samostatnosti
• osvojení potřebných vědomostí, dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
• využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
• aktivita, samostatnost, tvořivost a iniciativa
• kvalita výsledků dle osobních předpokladů
• vztah žáka k vyučovacímu předmětu a k dané problematice.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

• Stupeň 1 ( výborný)
  Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá svých osobních předpokladů a rozvíjí je v individuálních a kolektivních projevech. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě v nových úkolech. Má výrazně aktivní zájem o vyučovací předmět.
• Stupeň 2 (chvalitebný)
  Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev a práce je esteticky působivá a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o vyučovací předmět.
• Stupeň 3 (dobrý)
  Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně svých schopností v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev a práce jsou málo působivé, dopouští se chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají častější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný zájem o vyučovací předmět.
• Stupeň 4 (dostatečný)
  Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Využívání schopností v jeho projevu a práci je málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Své minimální vědomosti a dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí. Projevuje velmi malou snahu a zájem o vyučovací předmět.
• Stupeň 5 (nedostatečný)
  Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný. Osvojené vědomosti a dovednosti nedovede nebo nechce aplikovat. Neprojevuje zájem o vyučovací předmět.

Čl. 14     Předměty s převahou praktických činností

Převahu praktických činností má na základní škole předmět pracovní činnosti.
Při průběžné klasifikaci praktických činností a teoretických poznatků, které jsou součástí předmětu uvedených v odst. 1, postupuje učitel podle čl. 3, 4 a 5.
Při klasifikaci v předmětu uvedeném v odst. 1 v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu se hodnotí:

• stupeň tvořivosti a samostatnosti
• osvojení potřebných vědomostí, dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
• využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
• aktivita, samostatnost, tvořivost a iniciativa
• kvalita výsledků dle osobních předpokladů

• vztah žáka k vyučovacímu předmětu a k dané problematice
  Stupeň 1 (výborný)
  Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí.
  Stupeň 2 (chvalitebný)
  Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí.
  Stupeň 3 (dobrý)
  Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku.
  Stupeň 4 (dostatečný)
  Žák pracuje bez zájmu , chybí mu pozitivní vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem.

     Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a nemá dobrý vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu,           ani k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické      poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích        má     podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí         učitele. Výsledky jeho      práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují    předepsané ukazatele, chybí          jakákoliv snaha. Práci na pracovišti si nedokáže      zorganizovat, nedbá na pořádek na       pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně   materiálů a energie.

Čl. 15 Komisionální a opravné zkoušky

Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy.

Komise je tříčlenná a tvoří ji :

• předseda – ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel
• zkoušející učitel – zpravidla vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu
• přísedící – jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem.

Výsledek zkoušky je stanoven hlasováním a nelze jej již napadnout novou žádostí o přezkoušení.

Ředitel sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.

Čl. 16   Hodnocení žáku se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných

• Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a žáci mimořádně nadaní mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení.
• Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění.
• Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami a mimořádně nadanému žáku na žádost jeho zákonného zástupce povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.
• Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí.

Čl. 17  Plnění povinné školní docházky ve škole mimo území ČR nebo v zahraniční škole na území ČR

Legislativní úprava: § 38 zákona č. 561/2004 Sb. V platném znění a §§ 18 – 18d, 19 a 20 vyhlášky č. 48/2005 Sb. V platném znění.

Čl. 18 Přijímání a hodnocení žáků – cizinců

Při přijímání žáků-cizinců je zákonný zástupce žáka povinen předložit:

1. Žádost zákonných zástupců o přijetí žáka-cizince do ZŠ
2. Druhopis rodného listu s úředně ověřeným překladem
3. Doklad, kterým bylo uděleno povolení trvalému pobytu na území České republiky nebo udělení azylu na území České republiky.

O zařazení žáka-cizince do ročníku rozhodne ředitel školy na základě doporučení pedagogické komise školy, která zjistí úroveň znalostí z českého jazyka a úroveň dosaženého vzdělání.

Komise je povinna ve spolupráci s třídním učitelem průběžně sledovat dosahované výsledky žáka ve výchovně vzdělávacím procesu a v případě změny navrhnout řediteli školy přestup do vyššího nebo nižšího ročníku.

Třídní učitel je povinen projednat s ostatními vyučujícími:

• informace o žákovi-cizinci,
• úroveň dosaženého vzdělání,
• způsob hodnocení a klasifikace.

U žáků školy – cizinců se závažné nedostatky ve vyučovacím předmětu český jazyk a literatura a případně v dalších vyučovacích předmětech považují za objektivní příčinu a hodnotí se a klasifikují s přihlédnutím k jazykovému handicapu žáka – cizince. Na konci 1. pololetí prvního školního roku nemusí být tento žák klasifikován ani jinak hodnocen, na konci 2. pololetí, případně v náhradním termínu, je žák hodnocen s přihlédnutím k jazykovému handicapu a k jeho vzdělávacím výsledkům v jednotlivých vyučovacích předmětech. nemůže-li být tento žák z výše uvedené objektivní příčiny klasifikován, opakuje ročník.

Žák – občan Slovenské republiky – má právo při plnění studijních povinností používat, s výjimkou českého jazyka a literatury, slovenský jazyk. Škola nemá povinnost žáka-cizince doučovat českému jazyku.

Právní úprava:

• zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
• vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
• vyhláška č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení
• vyhláška č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
• vyhláška č. 74/2005 Sb. o zájmovém vzdělávání.

Tento školní řád včetně klasifikačního řádu byl projednán a schválen ve výše uvedeném znění pedagogickou radou dne 28.8. 2015.

Platnost školního řádu od 1. 9. 2022.

Mgr. Renata Sedláčková, ředitelka školy